Tato skupina se zčásti překrývá s tradičním
taxonem kořenonožci (Rhizopoda = Sarcodina) a zahrnuje i hlenky (Mycetozoa).
Nový název lze přeložit jako měňavkovci (amoeba, améba = měňavka). Typickým
vlastností je schopnost vytvářet panožky. Existuje několik typů panožek:
laločnaté (lobopodie), kořenovitě
větvené (rhizopodie),
nitkovité (filopodie), síťovitě
rozvětvené (retikulopodie) nebo
vyztužené osou z mikrotubulů (axopodie)
(z latin. lobus = lalok, filum =
vlákno, niť, reticulum = síť, axis = osa). Principem pohybu je přelévání plazmy
ve směru vytváření pseudopodií, což je založeno na přeměně vnitřní proudící
zrnité endoplazmy na vnější gelovitou ektoplazmu (změna „solu" v gel) a zpět.
Tohoto pochodu se zúčastňuje aktino-myozinová sít', zjištěná v endoplazmě.
Amoebozoa mají panožky typu lobopodií nebo filopodií.
Obr.
Zástupce měňavek nalezený v senném nálevu. Dobře patrné jsou laločnaté lobopodie
(Foto OS, zvětšeno 400x).
Video.
Pohyb měňavky. Na videu je možné pozorovat pomalé přelévání cytoplazmy. Ve
vznikajících panožkách lze rozpoznat gelovitou ektoplazmu. Vnitřní zrnitá
endoplazma, v níž lze dobře rozpoznat potravní vakuoly, je následně tlačena ve
směru vytváření pseudopodií kontrakcí aktino-myozinových vláken.
Měňavka
velká (Amoeba
proteus) dosahuje velikosti až 1 mm, pseudopodie mají laločnatý tvar
(Proteus je bytost z řecké mytologie neustále měnící podobu). Vyskytuje se ve
sladkých vodách.
Měňavka
úplavičná (Entamoeba
histolytica) má jedinou lobopodii, postrádá bičíky, Golgiho aparát i
mitochondrie a žije tedy anaerobně. Je nebezpečným střevním parazitem člověka a
zvířat. K nakažení dochází potravou a vodou kontaminovanou čtyřjadernými
odolnými cystami (např. nedostatečně
omytá zelenina a ovoce, led do nápojů). Je známa ve dvou formách:
f.
minuta, která je nepatogenní, a z ní
vznikající nebezpečná f.
magna, což je patogenní invazivní
forma, která vyvolává amébovou
dysenterii provázenou krvavými hlenovitými průjmy až vznikem jaterního
abscesu. Postihuje každoročně desítky milionů lidí hlavně v tropech a
subtropech.
Obr.
Měňavka úplavičná (Entamoeba
histolytica) vyvolává amébovou
dyzentérii, tj. průjem s krvavou hlenovitou stolicí (Foto JK).
Mnohé druhy améb jsou nepatogenní a žijí v
trávicím traktu člověka a zvířat jako komenzálové, což je nutno zvažovat při
případném mikroskopickém nálezu (jeden neškodný druh je např. morfologicky zcela
totožný s měňavkou úplavičnou). Četné druhy žijí volně ve vodě a některé k
ochraně využívají schránky (štítovka, rozlitka).
Tyto výukové materiály byly spolufinancovány Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR.
