U této skupiny
čtyř živočišných kmenů z původního blastopóru vzniká anus, ústní otvor se
druhotně prolamuje na opačném konci těla. Mají bilaterální, případně sekundárně
radiální symetrii. Mezoderm se embryonálně zakládá enterocoelně, tj. vychlípením
střevní stěny. Nervová a cévní soustava jsou zpravidla uloženy opačně než u
prvoústých. Jejich vajíčka jsou zpravidla regulační, s radiálním rýhováním.
Obr.
Příčný řez gastrulou (A) a osud blastopóru u prvoústých a
druhoústých živočichů (B) (OS podle Zrzavého, 2006).
Obr.
Schématické srovnání rýhování vajíčka a uložení nervové a cévní soustavy
prvoústých (A) a druhoústých živočichů (B) (Obr. OS).
Bazální skupinou
druhoústých je
kmen Xenoturbellida s pouhými 2 druhy žijícími v moři v asociaci s mlži
(český název "mlžojedi"). Mají velmi jednoduchou stavbu, červovitý tvar a
velikost několik cm. Jejich systematické postavení bylo donedávna záhadou. Spolu
s následujícími 2 kmeny (ostnokožci, polostrunatci) tvoří monofyletický taxon
Xenambulacraria.
Kmen:
OSTNOKOŽCI (ECHINODERMATA)
Kmen:
POLOSTRUNATCI (HEMICHORDATA)
Mořští,
bilaterálně symetričtí živočichové mající některé znaky připomínající strunatce:
nervový systém na hřbetní straně těla a hltan perforovaný žaberními štěrbinami.
Obrvená planktonní larva žaludovců zvaná tornaria připomíná larvu ostnokožců.
Do třídy
křídložábří (Pterobranchia)
patří přisedlí koloniální živočichové o velikosti několika mm, žijící
v chitinových rourkách. Této skupině jsou patrně blízce příbuzní vymřelí
prvohorní graptoliti (Graptolitha).
Do třídy
žaludovci (Enteropneusta)
patří mořští živočichové střední velikosti. Tělo je třídílné, protáhlé. Žijí
v děrách v písku obvykle v přílivové zóně. Např. rody
Glossobalanus a
Balanoglossus (balanus = žalud,
glossa = jazyk).
Tyto výukové materiály byly spolufinancovány Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR.
